Program divadla Hybernia
Sibyla Královna ze Sáby
Producenti: HELP Production,s.r.o. & Ema Krahulíková, Musical production, s.r.o.
Hudba a libreto: Miro Procházka
Režie: Radek Balaš
Choreografie: Libor Vaculík
Scénograf: Daniel Dvořák
kostýmy: Josef Jelínek
Na pozvání krále Šalamouna přichází Sibyla, královna ze Sáby do
Jeruzaléma. Po únavné několikaměsíční cestě vchází přes městské
brány mnohočetný královský průvod (karavana). Přináší cizí kulturu,
lidi v orientálním oblečení, dosud nevídaná zvířata a bohatství.
V lidech tato karavana vyvolává údiv, ale i obavy.
Po příjezdu Sibyly následuje velkolepé přivítání a velká hostina
pořádaná králem Šalamounem. Jako projev úcty a vděku věnuje Sibyla
králi vzácné poklady a dary. Netradičním dárkem jsou i orientální
břišní tanečnice, které vyvolají u manželek krále Šalamouna
pohrdání, ale i velký smích. V té době je běžné mnohoženství a
král Šalamoun má několik set žen. Král Šalamoun uspořádá velikou
slavnost spojenou s pitím, tancem a zábavou. Sibyla jako host na královském
dvoře poznává moudrost velkého panovníka, zvěsti o Šalamounově moudrém
panování se dostaly až do daleké Sáby. Sibyla je svědkem známého sporu
dvou žen o dítě. Jedna z nich zalehla své dítě a našla je ráno mrtvé.
Šalamoun rozsoudí moudře i tento spor.
Mezi králem Šalamounem a královnou Sibylou vzplane velká láska. Šalamoun
má možnost lépe poznat Sibylu, která líčí králi své vize a proroctví
o daleké budoucnosti Jeruzaléma, ale i celého světa. Přítomnost Sibyly
nehraje do karet Veleradě kněží v čele se Sadokem, kteří proti
královně kují pikle a snaží se Sibylu vyhostit ze země. Hlavní
příčinou odchodu královny je narození jejího a Šalamounova společného
syna. Šalamoun i proti vůli kněží chce prohlásit svého potomka
následníkem trůnu. Sibyla odchází se svým průvodem a věrným přítelem
Písařem, jehož úkolem je zaznamenat dějiny a události té doby a
proroctví vědmy Sibyly. Písař je tajně zamilován do královny ze Sáby.
Sibyla a Písař nikdy nedorazili do své vlasti. Jejich pouť končí
v poušti, kde Sibyla plní své poslání a diktuje své vize, proroctví a
poznání o Bohu.
Celý historický děj je propleten vizemi budoucí moderní doby. To vše
umocňuje i moderní hudba v této části. Ve scénách, které představují
současnost, se divák potkává se zjeveními Sibyly, Šalamouna a Písaře,
kteří jako duchové symbolizují protipóly Temnoty a Světla. Tím, že se
v minulosti král Šalamoun odvrátil od Boha, představuje krále Temnot.
Sibyla a Písař znázorňují opačné protipóly Světla, což je
i vizuálně odlišeno v divadelním zpracování.
Každý po prožití svých životů končí na daném stupni – úrovni,
kterou si zaslouží svými činy na této zemi. Závěrečná část Věčnost
dává lidem naději, že i v těch nejtěžších chvílích života má
největší smysl láska. „Jen láska zůstává, i když je všechno
ztracený…“
