Už je to pět let, kdy se tito dva potkali. Kdy si spolu sedli jen tak u kytary a piána. Kdy do éteru vyletěla jejich první píseň s názvem Prásknu bičem. Pak Dám ti napít a pak další a další. Kdy seděli v Ostravě na náměstí a lidi s nimi zpívali. Od té doby vyprodali každý svůj koncert a zahráli tisícům fanoušků a diváků.
Přijďte si s nimi na tyto chvíle ze začátků jejich spolupráce zavzpomínat, zazpívat si, dojmout se písněmi a pobavit humorem. Přijďte se dozvědět, jak která píseň vznikala, co za kterou z nich stálo, co je inspirovalo. Takhle blízko vám tato dvojice ještě nebyla a nehrála. Žádná velká světla, žádné efekty – jen kytary, zpěv, humor a pravda.
Usedněte s nimi k pomyslnému zimnímu táboráku v Praze v divadle Hybernia, zazpívejte si, zasmějte se a nechte se vtáhnout do příběhů, které stojí za jejich písněmi.
Na podiu je doprovodí zpěvem Johana Freywaldová a na další kytaru Rudy Horvát.

„Když zpívám, jsem to já“, říká Kozub
A přesně takový tenhle večer bude – upřímný, intimní a plný husí kůže.
Přijďte zažít večer, který vás zahřeje i uprostřed zimy.
Protože největší show vzniká tam, kde stačí jen oheň, tři hlasy a srdce na dlani.

Krhut: Táborák v Dolní Lomné byla pro nás velmi zásadní zkušenost, díky které jsme si ověřili, jak fungují naše písničky obnažené bez aranžerských kosmetických úprav prostě jen tak s kytarou. Když písnička snese takovou intimní a komorní formu prezentace a udrží publikum v napětí, pozornosti a přiměje posluchače zpívat, je to indikátor toho, že píseň je dobrá. A máme z toho, že se nám to povedlo obrovskou radost. Ono to vlastně boří mýty o festivalových playlistech kapel, kde obecně pro mnohé interprety platí, že čím větší nářez, světla ohňostroje atd., tím větší tzv. show to je. Nám se daří udělat show i bez těchto načančáren.

Kozub: Když zpívám, jsem to já. Na nic a nikoho si nehraju. To mě uklidňuje a osvobozuje. Jsem sám sebou oproti jiným mým formám prezentace na pódiích, kde se mnohdy v roli herec za někoho nebo něco schovávám. Ten pocit, kdy s vámi zpívá dva tisíce lidí je silný, opojný a velmi návykový. Často se s Jirkou dojmeme tím, co se nám v tu chvílí děje a daří. Je to prostě husí kůže a pro ostraváky skura. Moc mě táborák baví, protože si to s Jirkou samozřejmě kořeníme nám už tak vlastním podobným smyslem pro humor.

Předprodej vstupenek ZDE!