O inscenaci

Avishai Cohen a Makoto Ozone dali společnému projektu přímočarý název The Amity Duet, Duo Přátelství. Za hlavní inspiraci ke spolupráci totiž považují „přátelství, mír, harmonii a vzájemné porozumění“. Onu harmonii a pocit sounáležitosti hodlají přenést i na publikum.

„Být v tandemu s Makotem je pro mě opravdu vzrušující. On totiž ovládá onen vzácný druh klavírního mistrovství, ve kterém se mísí klasické a jazzové schopnosti. Což je pro mě perfektní kombinace,“ vysvětlil Cohen. A Ozone dodává: „Od doby, kdy jsem Avishaie prvně slyšel, snil jsem, že jednoho dne spolu budeme hrát. Konečně se to stalo. Neumím ani popsat, jak krásně se ctím v hudbě, zkomponované opravdovým géniem.“

Jako jeden ze styčných bodů, od kterého se mohli při spolupráci snadno odrazit, připomínají oba muzikanti inspirativní spojení s ikonickým jazzovým velikánem Chickem Coreou. Cohen hrával na přelomu tisíciletí v Coreových kapelách Origin (album Change, 1999 a koncertní nahrávky z klubu Blue Note) a New Trio (deska Past, Present & Futures, 2001). Makoto vytvořil se svým guru Chickem klavírní duo v roce 2016, jejich souhra je zaznamenána na koncertním dvojalbu Resonance (2021).

Avishai Cohen (*20. 4. 1970, Kibbutz Kabri, Izrael) u nás pravidelně koncertně představuje většinu svých kapel a projektů. Je radost sledovat proměny jeho hudby od instrumentálních kompozic po zpívané a zpět, od world jazzu ke klasicizujícím náladám, od intimních spoluprací malých sestav po vystoupení se symfonickým orchestrem. Má dar neomrzet se, ať už se vrací jakkoliv často.

Do popředí jazzového světa se začal stavět v době svého newyorského pobytu, kdy se od studií na New School Of Music odrazil ke hraní s Danilem Perezem, Kurtem Rosenwinkelem, Seamusem Blakem a hlavně zmíněným Chickem Coreou. Paralelně se sbíráním sidemanských zkušeností ovšem budoval sólovou dráhu. Hned díky prvnímu albu Adama (1997, v koprodukci a na labelu Chicka Corey) zaujal přirozeným propojováním blízkovýchodních prvků, jazzových idiomů a postupů klasicizujících. Dnes má na kontě dvě desítky alb, tím zatím posledním je titul Iroko (2023), natočený v duu s perkusistou Abrahamem „Abem“ Rodriguezem, Jr.

Makoto Ozone (*25. 3. 1961, Kobe, Japonsko) už jako dvouletý zahájil studia hry na varhany, v sedmi už ho považovali za nápaditého improvizátora. Ve dvanácti pod dojmem z nahrávek Oscara Petersona přešel na piano. V roce 1980 dočasně přesídlil do USA a nastoupil na Berklee College Of Music. Brzy zaujal Garyho Burtona, který talentovaného mladíka přizval do kapely. S Burtonem natočil Ozone dvě alba pro ECM (Real Life Hits, 1984 a Whiz Kids, 1986). V letech 1995 a 2004 se Burtonovy a Ozonovy cesty znovu spojily na deskách Face To Face resp. Generations (na které hrál také tehdy teprve šestnáctiletý Julian Lage).

Vedle Burtona a Corey japonský pianista vystupoval či nahrával s Branfordem Marsalisem, Gonzalem Rubalcabou, Paquitem D’Riverou, Arturo Sandovalem, Jeffem „Tainem“ Wattsem a mnoha dalšími. Eponymní profilový debut natočil už v roce 1981, i když na desky se nahrávka dostala až o tři roky později. Vydal na čtyřicet kapelnických či spolukapelnických alb. V Japonsku založil a vede big band No Name Horses. Vedle jazzu se zabývá interpretací děl Mozartových, Rachmaninových či Bernsteinových, včetně jejich provedení se symfonickými orchestry.

Koncert The Amity Duet proběhne v rámci série Jazz Meets World.

Fotogalerie